|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - I.
Teplá, Klára ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Rostliny jsou zdrojem široké škály sekundárních látek, které díky svým účinkům nachází využití v mnoha oblastech zaměření. Metodou nazývanou elicitace můžeme dosáhnout jejich vyšší a tím i efektivnější produkce. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda abiotický elicitor 2-(4-chlorfenyl)-N-(5-chlorpyridin-2-yl)acetamid může pozitivně ovlivnit produkci flavonoidu hyperosidu v kalusové a suspenzní kultuře Hypericum perforatum L. Ke kulturám in vitro byl elicitor přidáván ve třech koncentracích: C1 = 3,571.10-3 mol/l; C2 = 3,571.10-4 mol/l a C3 = 3,571.10-5 mol/l. V pravidelných časových intervalech byl po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru odebrán vzorek. Odběr kontrolních vzorků byl proveden po 24 a 168 hodinách. Obsah vyprodukovaného hyperosidu byl následně stanoven za využití vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Současně bylo sledováno také množství uvolněného hyperosidu do živných médií obou rostlinných kultur. Maximální produkce hyperosidu byla zaznamenána v suspenzní kultuře po 6 (17,7 µg/g DW) a 48 hodinách (3,69 µg/g DW) působení elicitoru o nejnižší koncentraci C3 (3,571.10-5 mol/l). Obsah hyperosidu v prvním případě činil o 1770 % více v porovnání s kontrolním vzorkem. V kalusových kulturách docházelo k významnému uvolnění množství hyperosidu do živného média, kdy...
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin II.
Hanzlíková, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo sledovat, zda abiotický elicitor 2,4,6-trimethyl-N- (pyrazin-2-yl)benzensulfonamid má vliv na produkci sekundárních metabolitů v kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. Kultivace probíhala za použití živného média dle Murashigeho a Skooga (MS) obohaceného o růstový regulátor kyselinu α-naftyloctovou o koncentraci 1 mg/l. Elicitor byl ke kulturám přidáván ve třech koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez přítomnosti elicitoru se odebíraly po 6, 48 a 168 hodinách. Odebrané vzorky se usušily a následně zpracovaly do metanolových výluhů pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů (rutinu, hyperosidu a kvercetinu) pomocí HPLC analýzy. Bylo sledováno i uvolňování těchto metabolitů do živných médií. Elicitací byla ovlivněna produkce sekundárních metabolitů hlavně v kalusových kulturách, kde bylo naměřeno několik statisticky významných hodnot nárůstu jejich produkce. Nejvyšší obsah rutinu (0,169 mg/g DW) byl naměřen v kalusové kultuře po 168 hodinách působení elicitoru v koncentraci c1= (3,6057x 10-3 mol/l). Vyšší obsah hyperosidu byl naměřen u kalusové kultury po 6 hodinách působení elicitoru v koncentraci c2=...
|
|
|
Produkce hypericinu v tkáňových kulturách Hypericum perforatum
Sazama, Pavel ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Produkce hypericinu v tkáňových kulturách Hypericum perforatum Pavel Sazama Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Farmacie Klíčová slova: třezalka, prekurzory, hypericin, flavonoidy, octan, kyselina skořicová, skořican, tyrosin, kyselina šikimová Cílem diplomové práce bylo ovlivnění produkce naftodianthronů (hypericin) a flavonoidů (hyperosid, quercitrin) kulturou třezalky tečkované. K tomuto ovlivnění byly použity prekurzory těchto sekundárních metabolitů, které byly přidávány ke kultuře. V experimentech byly použity suspenzní kultury Hypericum perforatum L. Jako prekurzory byly přidávány octan draselný, k. skořicová, skořican sodný, tyrosin a k. šikimová, vliv na produkci hypericinu, hyperosidu a quercitrinu byl sledován po 72 a 168 hodinách. Prekurzory byly použity v koncentracích 10, 50 a 100 mg.l-1. Ke kultivaci byla použita živná půda dle Murashigeho a Skooga, obohacená o růstový stimulátor αNAA. Ke stanovení obsahu sledovaných látek byla použita metoda HPLC. Nejvyšší produkce hypericinu v kultuře byla zaznamenána po přidání tyrosinu v koncentraci 100 mg.l-1 po 72 hodinách kultivace (nárůst obsahu z 0,003% na 0,03%). Největší vliv na obsah flavonoidu hyperosidu v kultuře byl zjištěn po přidání skořicanu sodného v koncentraci 100 mg.l-1 po 168...
|
|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
host ::
RSS.